{"id":208,"date":"2021-12-06T12:57:06","date_gmt":"2021-12-06T11:57:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.nooliberec.cz\/?page_id=208"},"modified":"2022-06-02T13:56:41","modified_gmt":"2022-06-02T12:56:41","slug":"vybudovani-sadu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.nooliberec.cz\/index.php\/vybudovani-sadu\/","title":{"rendered":"Vybudov\u00e1n\u00ed sadu \u201eJUDr. Karla Jaro\u0161e\u201c v Liberci"},"content":{"rendered":"\n
\"\"<\/a>
Pl\u00e1nek zam\u00fd\u0161len\u00e9ho pam\u00e1tn\u00edku vedle Krajsk\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 knihovny v Liberci<\/figcaption><\/figure><\/div>\n\n\n\n
\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n
Kdo vybudov\u00e1n\u00ed sadu a pam\u00e1tn\u00edku ji\u017e podpo\u0159il <\/th>\u010d\u00e1skou<\/th><\/tr><\/thead>
Libereck\u00fd kraj<\/td>50.000,- K\u010d<\/td><\/tr>
plk. Mgr. Ond\u0159ej Musil, \u0159editel K\u0158PL<\/td>20.000,- K\u010d<\/td><\/tr>
Nez\u00e1visl\u00e1 odborov\u00e1 organizace Policie \u010cesk\u00e9 republiky Liberec<\/td>10.000,- K\u010d<\/td><\/tr>
N\u00e1m\u011bstek pro vn\u011bj\u0161\u00ed slu\u017ebu K\u0158PL a jemu pod\u0159\u00edzen\u00e9 \u00fatvary<\/td>16.000,- K\u010d<\/td><\/tr>
Nadace Syner<\/td>10.000,- K\u010d<\/td><\/tr>
Mgr. Zde\u0148ka Krej\u010dov\u00e1<\/td>9.900,- K\u010d<\/td><\/tr>
Odbor hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 kriminality, Krajsk\u00e9 \u0159editelstv\u00ed Libereck\u00e9ho kraje<\/td>7.650,- K\u010d<\/td><\/tr>
Nada\u010dn\u00ed fond REGI Base<\/td>5.000,- K\u010d<\/td><\/tr>
VM PLUS s.r.o. Liberec<\/td> 5.000,- K\u010d <\/td><\/tr>
V\u0161em d\u00e1rc\u016fm d\u011bkujeme!<\/strong><\/td><\/td><\/tr>
Partnerem projektu je Zdravotn\u00ed poji\u0161\u0165ovna ministerstva vnitra – 211<\/a><\/td>\"\"<\/a><\/td><\/tr><\/tbody><\/table><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Kdo byl JUDr. Karel JARO\u0160?<\/h2>\n\n\n\n
\"\"<\/figure><\/div>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

            Narodil se 29. 1. 1899 ve Strakonic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n

            V roce 1924 vstoupil do policejn\u00ed slu\u017eby. Slou\u017eil v Ko\u0161ic\u00edch. Pot\u00e9 se dostal se do Bratislavy, kde sekci st\u00e1tn\u011b bezpe\u010dnostn\u00ed vedl JUDr. Benda, ten jej pov\u011b\u0159il veden\u00edm st\u00e1tn\u011b bezpe\u010dnostn\u00edho odd\u011blen\u00ed, ke kter\u00e9mu n\u00e1le\u017eel cenzurn\u00ed refer\u00e1t a odbo\u010dka zpravodajsk\u00e9 \u00fast\u0159edny. Spole\u010dn\u011b pak putovali do Prahy, kde Benda jako vedouc\u00ed zpravodajsk\u00e9ho odboru p\u0159id\u011blil Jaro\u0161ovi veden\u00ed jednoho z refer\u00e1t\u016f Zpravodajsk\u00e9 \u00fast\u0159edny. V roce prosinci 1936 byl Jaro\u0161 p\u0159elo\u017een do Liberce (\u0159editelem policejn\u00edho \u0159editelstv\u00ed byl JUDr. Benda), kde vedl st\u00e1tn\u011b-bezpe\u010dnostn\u00ed odd\u011blen\u00ed. Zde tak\u00e9 pro\u017eil evakuaci \u0159editelstv\u00ed do Mlad\u00e9 Boleslavi po zabr\u00e1n\u00ed Sudet n\u011bmeckou arm\u00e1dou. Od prosince 1939 je z\u00e1stupcem policejn\u00edho \u0159editele v Praze \u2013 Karl\u00edn\u011b.<\/p>\n\n\n\n

            Ji\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed 1939 jej, p\u0159ed sv\u00fdm odchodem do zahrani\u010d\u00ed, kontaktoval major gen. \u0161t\u00e1bu Jaroslav H\u00e1j\u00ed\u010dek, jeden ze zakladatel\u016f  Obrany n\u00e1roda, ve kter\u00e9 vedl \u201ezpravodajskou sekci\u201c, a z\u00edskal jej pro spolupr\u00e1ci. Po jeho odchodu do zahrani\u010d\u00ed na podzim 1939 spolupracoval p\u0159\u00edmo s pplk. Josefem Balab\u00e1nem a \u0161t. kpt. V\u00e1clavem Mor\u00e1vkem.<\/p>\n\n\n\n

            3. 5. 1940 byl Karel Jaro\u0161 p\u0159edvol\u00e1n k v\u00fdslechu na pra\u017esk\u00e9 Gestapo. Kv\u016fli sv\u00e9 \u010dinnosti v Liberci byl vysl\u00fdch\u00e1n \u010dasto. Tentokr\u00e1t v\u0161ak patrn\u011b m\u011bl zl\u00e9 tu\u0161en\u00ed. P\u0159es sv\u00e9 kontakty na Gestapu si ov\u011b\u0159oval, kdo ho bude vysl\u00fdchat (byl p\u0159edvol\u00e1n ke stejn\u00e9mu pracovn\u00edkovi vy\u0161et\u0159ovateli jako ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t) a ve kter\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. P\u0159ed samotn\u00fdm odchodem instruoval sv\u00e9 nejbli\u017e\u0161\u00ed spolupracovn\u00edky, co je nutno u\u010dinit, pokud se nevr\u00e1t\u00ed v ur\u010den\u00fd \u010das.<\/p>\n\n\n\n

            Po sv\u00e9m p\u0159\u00edchodu byl zat\u010den a za\u010daly v\u00fdslechy. Jaro\u0161 se odm\u00edtal doznat k nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u010dinnosti.  Pozd\u011bji, po fyzick\u00e9m tr\u00fdzn\u011bn\u00ed, za\u010dal vypov\u00eddat. Rozsah jeho \u010dinnosti byl p\u0159ekvapiv\u00fd. <\/p>\n\n\n\n

            Asi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm Jaro\u0161ov\u00fdm spolupracovn\u00edkem byl Josef Bla\u017eek, nar. 9. 1. 1908. Po praxi v advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159i nastoupil v listopadu 1936 k libereck\u00e9 policii (kde spolupracoval s Jaro\u0161em). Po evakuaci policejn\u00edho \u0159editelstv\u00ed v Liberci byl od ledna 1939 p\u0159em\u00edst\u011bn k p\u0159ekladatelsk\u00e9mu odd\u011blen\u00ed Policejn\u00edho \u0159editelstv\u00ed v Praze. Zde z\u0159\u00eddil vlastn\u00ed ileg\u00e1ln\u00ed pracovn\u00ed skupinu tvo\u0159enou policejn\u00edmi agenty[1]<\/a> Stanislavem Stodolou, Franti\u0161kem Holcem, Franti\u0161kem \u010cern\u00fdm a kancel\u00e1\u0159sk\u00fdm pomocn\u00edkem[2]<\/a> Franti\u0161kem Bene\u0161em, jej\u00edm\u017e \u00fakolem bylo prov\u011b\u0159ovat \u201ez\u00e1jmov\u00e9\u201c osoby, zejm\u00e9na osoby podez\u0159el\u00e9 ze spolupr\u00e1ce s Gestapem a zji\u0161\u0165ovat informace ze spis\u016f.  Z\u00edskan\u00e9 informace byly p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny Jaro\u0161ovi.<\/p>\n\n\n\n

            Pro pot\u0159eby organizace byla z\u0159\u00edzena kancel\u00e1\u0159 ve 4. pat\u0159e Odborov\u00e9ho domu v pra\u017esk\u00e9 ulici Na Per\u0161t\u00fdn\u011b. V t\u00e9 se mimo jin\u00e9 pravideln\u011b sch\u00e1zel s pplk. Balab\u00e1nem a \u0161t. kpt. Mor\u00e1vkem. Po Jaro\u0161ov\u011b zat\u010den\u00ed tuto kancel\u00e1\u0159 stihl Bla\u017eek s Mor\u00e1vkem kompletn\u011b vyklidit. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti Mor\u00e1vek marn\u011b p\u0159emlouval Bla\u017eka k okam\u017eit\u00e9mu odchodu do zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

            Jaro\u0161 z\u00edsk\u00e1val informace z prost\u0159ed\u00ed \u010desk\u00fdch fa\u0161ist\u016f a to prost\u0159ednictv\u00edm Miroslava Hl\u00e1vky, \u010dlena v\u00fdboru N\u00e1rodn\u00edho souru\u010denstv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

            Pro pot\u0159eby \u201eObrany n\u00e1roda\u201c Jaro\u0161 opat\u0159oval fale\u0161n\u00e9 osobn\u00ed pr\u016fkazy. Nevypln\u011bn\u00e9 pr\u016fkazy opat\u0159en\u00e9 v\u0161emi pot\u0159ebn\u00fdmi raz\u00edtky kradl v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9m odd\u011blen\u00ed pra\u017esk\u00e9ho policejn\u00edho \u0159editelstv\u00ed Bla\u017eek ve spolupr\u00e1ci s kancel\u00e1\u0159sk\u00fdm pomocn\u00edkem Miroslavem Pavl\u016f (za\u0159azen\u00e9m na tomto odd\u011blen\u00ed).<\/p>\n\n\n\n

Z\u00edskan\u00e9 informace byly nejen zas\u00edl\u00e1ny do zahrani\u010d\u00ed, ale zpracov\u00e1v\u00e1ny do kartot\u00e9ky, kter\u00e1 m\u011bla slou\u017eit pro pov\u00e1le\u010dn\u00e9 pot\u0159eby. Na jej\u00ed tvorb\u011b kartot\u00e9ce se v\u00fdraznou m\u011brou pod\u00edlel pr\u00e1v\u011b Bla\u017eek. Ve\u0161ker\u00e9 obsa\u017een\u00e9 \u00fadaje, stejn\u011b jako jejich zdroj byly \u0161ifrov\u00e1ny. Uveden\u00e1 kartot\u00e9ka byla pozd\u011bji zaji\u0161t\u011bna v pra\u017esk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b, kde ji ukr\u00fdval dr. Milo\u0161 Jirko.<\/p>\n\n\n\n

Proces<\/strong><\/p>\n\n\n\n

             Posledn\u00edm zat\u010den\u00fdm v souvislosti s \u010dinnost\u00ed Jaro\u0161ovi skupiny byla Luisa Reichmannov\u00e1, nar. 25. 12.  1904, poch\u00e1zela z Trutnova. V roce 1928 se vdala za \u017eidovsk\u00e9ho obchodn\u00edka, kter\u00fd v roce 1939 emigroval do Anglie. D\u00edky sv\u00e9mu man\u017eelovi se sezn\u00e1mila s anglick\u00fdm redaktorem Perezem, kter\u00fd v Praze pracoval pro den\u00edk \u201eDaily Express\u201c a patrn\u011b pro anglickou v\u00fdzv\u011bdnou slu\u017ebu. Kr\u00e1tce po obsazen\u00ed \u010ceskoslovenska Perez odjel do Budape\u0161ti. Perez se z\u00e1rove\u0148 znal s redaktorem V\u00e1vrou a Reichmannov\u00e1 se stala jejich prost\u0159edn\u00edkem. Do soukrom\u00fdch dopis\u016f, kter\u00e9 do Budape\u0161ti pos\u00edlala, vpisovala citronovou \u0161\u0165\u00e1vou zpr\u00e1vy mezi \u0159\u00e1dky. Tento kan\u00e1l byl odhalen hned na po\u010d\u00e1tku vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed a dopisy byly dopisy sledov\u00e1ny a kontrolov\u00e1ny.  <\/p>\n\n\n\n

            Zji\u0161t\u011bn\u00e1 \u010dinnost skupiny a jej\u00ed rozsah nakonec vedl k tomu, \u017ee skupinou se Lidov\u00fd soudn\u00ed dv\u016fr v Berl\u00edn\u011b zab\u00fdval v samostatn\u00e9m procesu. Bylo souzeno 24 osob. Rozsudek byl vynesen 11. 6. 1942, 9 osob bylo odsouzeno k trestu smrti, zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch 15 skon\u010dilo v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech, kde jich 6 zahynulo.<\/p>\n\n\n\n

            Dne 18. prosince 1942 byli v Berl\u00ednsk\u00e9 v\u011bznici Pl\u00f6tzensee s\u0165ati policejn\u00ed rada JUDr. Karel Jaro\u0161, policejn\u00ed kancel\u00e1\u0159sk\u00fd pomocn\u00edk Josef Bla\u017eek, vrchn\u00ed policejn\u00ed sekret\u00e1\u0159 Karel Hab\u00e1n, vrchn\u00ed ministersk\u00fd komisa\u0159 Ivan K\u0159iklava, sek\u010dn\u00ed rada Ji\u0159\u00ed Sedm\u00edk, zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159 Old\u0159ich Hlav\u00e1\u010d, editor Hugo V\u00e1vra, stenotypistka Luise Reichmannov\u00e1. 22. prosince 1942 pak  policejn\u00ed inspektor Franti\u0161ek \u0160vab\u00edk.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00edmi policisty, jejich\u017e jm\u00e9na budou uvedena na pam\u00e1tn\u00edku jsou:<\/p>\n\n\n\n

1) P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci neuniformovan\u00e9ho odd\u011blen\u00ed policejn\u00edho \u0159editelstv\u00ed v Liberci<\/p>\n\n\n\n

Josef Bla\u017eek, kancel\u00e1\u0159sk\u00fd pomocn\u00edk, nar. 9. ledna 1908 v Liberci<\/p>\n\n\n\n